Chcete studovat na strakonickém gymnáziu?

 informace v sekci   PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ


Deset "podstatných" důvodů, proč studovat u nás ....        najdete zde  :-) 

Ročenka Gymnázia Strakonice

Ročenka Gymnázia Strakonice za školní rok 2017-2018 právě vyšla. Zájemci si ji mohou zakoupit za 50 Kč v kanceláři školy. Děkujeme za spolupráci a přejeme příjemné počtení.

Exkurze za poznáním tajemství čištění vody

V pondělí 15. dubna 2019 jsme se já a moje třída 1.C společně s žáky 1.A pod vedením p. Trávníčkové a p. Slancové zúčastnili exkurze do čističky odpadních vod Strakonice a poté jsme měli tu možnost navštívit i úpravnu vody v Hajské.

Naše exkurze začala doslova za ranní mlhy srazem u Lidlu, odkud jsme pokračovali k samotnému areálu strakonické čističky. Zde na nás už čekal náš celodenní průvodce – Ing. Míka spolu se strojníkem panem Halounem. Na úvod nám bylo sděleno pár zajímavostí z historie. Dozvěděli jsme se například, že první projekt kanalizace a svodu vody z města pochází již z 90. let 20. století. Zmínka padla i o nejstarší stále funkční části čistírny, kterou je stoka odvádějící vyčištěnou vodu do řeky, která funguje od roku 1930. Pan Míka připomněl i rok 2012, kdy prošla čistička velkou modernizací, při níž byly biofiltry a modernější plastové filtry nahrazeny technikou čištění pomocí bakterií a dalších mikroorganismů. Pro představu nám řekl, že čistička zpracuje 45m3 odpadní vody/h. Čištění v naší čističce probíhá v několika fázích, které jsme si společně s našimi průvodci prošli.

První fáze se jmenuje mechanické čištění. Tato fáze začíná přivedením vody z města pomocí roury, která je schopna pojmout až 800 litrů za vteřinu. Odpad z Fezka je sváděn samostatnou rourou, aby se chemikálie z továrny daly lépe likvidovat. Na konci této stoky prochází voda hrubým přečištěním. Poté voda přiteče na „lapák písku“, kde se zachytí písek. Dále je voda hnána na česle a zde obrovská hrabadla odstraňují plovoucí nečistoty.

Poslední část mechanického čištění tvoří usazovací nádrž, která má 2 komory o hloubce 7 m. V této nádrži také vzniká primární kal, ten se dál používá v kalovém hospodářství. Někteří si všimli jakýchsi podivných plovoucích kamenů v nádrži a po vznesení dotazu nám to pan Haloun objasnil: „Tetelením vody v usazovači dochází k nabalování horkých tuků a vznikají „tukové koule“.“ Byli jsme tedy znovu upozorněni na problematiku vylévání oleje a obecně tuků do kanalizace: „Kvůli nižší teplotě v kanalizačních stokách se zde tuky a oleje srážejí a ve větší míře se usazují v odpadní síti. Tím může dojít k zanášení potrubí a snížení průtoku vody.“ vysvětluje Ing. Míka. Dále voda protéká přes čerpadla, kde jsou odebírány vzorky. Tímto pracovníci kontrolují teplotu a pH vody. Mnohé z nás pobavilo, že vzorky jsou po určitou dobu uchovávány ve speciální ledničce. Za čerpací stanicí jsou postaveny obrovské kulaté nádrže, které se zaplní například při velkých deštích – zkrátka když čistička nestíhá všechnu vodu zpracovat.

Další fází je biologická nebo také se jí říká biologický stupeň čištění. Princip spočívá v tom, že voda, která přitéká z usazovacích nádrží, je míchána s aktivním kalem. Tento kal je tvořen mikroorganismy pracujícími buď v biofiltrech nebo v aktivační nádrži. Ve strakonické čističce jsou zastoupeny obě dvě metody při kterém jsou vychytávány největší nečistoty z vody. „Je to takové srdce naší čističky!“ poznamenal pan Haloun. Tato směs vody a kalu pak teče do dosazovací nádrže, které se přezdívá koncovka čističky. Zde se zachycují zbytky kalu z procesu biologického čištění, tzv. přebytečný kal.

Tímto procesem vzniká vyčištěná voda, která může odtéct do řeky. Samostatným procesem je proces kalového hospodářství. Jak už jsem zmiňovala výše, kal vzniká v různých fázích celého procesu čištění vody. V kalovém hospodářství se využívá i přebytečný kal vznikající v dosazovací nádrži. Kaly se odvádí do vyhnívací nádrže a za procesu vyhnívání vzniká bioplyn. Ten se používá k vytápění budov ČOV. Vyhnilý kal slouží jako hnojivo na pole.

S hlavami plnými vědomostí jsme pak už pokračovali příjemnou procházkou k úpravně vody v Hajské.

Jak mnozí víme, v Hajské se voda ze studen poblíž řeky mění na pitnou, ale jak? Proces začíná sedimentací železa, to znamená usazováním větších nerozpustných nečistot. Poté je do vody postupně přidáváno několik chemikálií – například chlor, síran amonný, manganistan draselný. Voda je filtrována přes 4 filtry s křemičitými písky. Mikroorganismy ve vodě jsou hubeny UV-zářením. Na konci všech složitých procesů je do vody přidáván chlor a síran amonný, aby cestou vodovodem zůstala voda čistá.

Poté nás Ing. Míka zavedl k pítku, kde jsme měli možnost ochutnat vodu přímo vytékající z úpravny.

Po rozloučení a poděkování našemu průvodci jsme pokračovali k našim domovům. Všichni jsme byli fascinováni tím, jak jen může být čištění vody komplikované a zajímavé.

Šebestová Klára, 1.C

Provoz školy

Přihlášení

Užitečné odkazy

Vstup do informačního systému školy


Vstup do online školní pokladny


Přihlašování a odhlašování obědů


Studentský (nejen) literární magazín


Gymnázium Strakonice na fb


dny otevřených dveří


progeCAD logo


Klub nadaných dětí Strakonice

ICT koordinátoři


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MŠMT


Krajský úřad Jihočeského kraje

Jihočeský kraj


Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Cermat


Oficiální stránky nové maturity

Nová maturita


Ústav pro informace ve vzdělávání


Informace pro správný výběr VŠ


Online brožura vysokých škol

www.KamNaVejsku.cz


Soukromý informační servis pro město a okolí


Ozivme si Strakonice

volné uskupení lidí se zájmem o Strakonice


 

Gymnázium Strakonice čerpá dotace z programu EU Peníze středním školám


 

The Duke of Edinburghs
International Award
Czech Republic Foundation, o.p.s.

www.dofe.cz