Po dlouhém čekání se naskytla možnost zorganizovat exkurzi do Bruselu a Londýna. Pro velké nadšení studentů zajistila škola autobus, do kterého se vešlo všech asi 70 účastníků zájezdu. Když jsme se v pondělí 27.2. večer do tohoto autobusu nasoukali plni očekávání a energie, netušili jsme, že už po půlnoci zůstaneme stát skoro dvě hodiny na odpočívadle, protože se automatické dveře našeho korábu nechtějí zavřít. Páni řidiči naštěstí poruchu vyřešili a my mohli pokračovat na cestě do Bruselu.
Zde jsme podnikli procházku evropskými dějinami, a to díky interaktivní výstavě Domu evropské historie. Dál jsme se vypravili do centra města, dostali příležitost ochutnat belgické vafle a zahlédli slavného čurajícího chlapečka Manneken pis. Naše následující jízda autobusem směřovala do Brugg. Tam jsme se museli rychle nastěhovat do hostelu, abychom mohli ještě podniknout romantickou procházku po nočním městě. (Sami se rozhodněte, jak romantická byla v sedmdesáti lidech.) K večeři jsme ochutnali pravé belgické frity a s plnými žaludky jsme se vypravili vstříc prvnímu pohodlnému spánku za celý výlet.
Ve středu časně ráno jsme vyrazili směr Calais, abychom stihli celní prohlídku a nástup na trajekt. Pak už někteří z nás sledovali moře a jiní se bavili v jedné ze společenských místností na lodi. Můžu ale s jistotou říci, že v nás všech vzplálo nadšení, když jsme poprvé zahlédli bílé útesy Doveru.
Naším dalším cílem byl greenwichský park a Maritime Museum, kde jsme se mohli dozvědět vše o lodích, ať už obchodních či vojenských, a životě na nich. V Greenwichi poté ještě proběhl rychlý rozchod na jídlo a pak už jsme se vypravili k místu, kde jsme měli potkat své hostitelské rodiny.
S menšími problémy jsme se konečně dostali k náhradním maminkám a povečeřeli. Mezi studenty poté proběhlo několik zpráv o tom, jaký mají pokojíček, jak se jim ubytování líbí a jak velká je koupelna, a pak už se šlo na kutě. V pátek ráno byl čas vyrazit do centra města a vidět nejdůležitější místa Londýna – Big Ben, Parlament, Downing Street, Trafalgarské náměstí, Nelsonův sloup, Buckinghamský palác, Westminster a St. James Park, kde jsou veverky tak zvyklé dostávat od turistů jídlo, že se nebojí za vámi přiběhnout a drze očekávat občerstvení. Po obědě (většinou dvou sendvičů a nějakých dobrůtek od hostitelských maminek) jsme se rozdělili na dvě skupinky – jedna si šla prohlédnout Národní galerii a druhá se vypravila pro lego a M&M’s. Poté jsme se všichni vydali na prohlídku nádherně vyzdobené čínské čtvrti. Unavení a uťapaní jsme se k večeru vrátili na dobré jídlo a ještě lepší spánek do náhradních domovů. Sobota začala zimou a větrem v národním parku Sedm sester v oblasti křídových útesů východně od Brightonu, který byl další bodem našeho programu. Během procházky jsme si užívali úchvatných výhledů na moře a nasbírali dostatek pazourků pro celou rodinu. Potom, co jsme se v Brightonu podívali na Royal Pavilion a naplnili kapsy krásnými kamínky z pláže, byl čas využít atrakci s názvem i360. Nastoupili jsme do kruhové místnosti s prosklenými stěnami a stropem, která byla poté zdvižena do výšky 162 metrů. Než jsme vyrazili zpět do Londýna, mohli jsme se podívat na město i moře z výšky.
Poslední den proběhl ve znamení městské hromadné dopravy – vyzkoušeli jsme lanovku, nadzemní část metra, double decker a dokonce i loď po Temži (na palubu nás vzala sice až ta třetí, ale o to víc jsme byli kapitánovi vděční). Stálé přesuny jsme proložili prohlídkou Tower Bridge a Toweru, kde jsme po dlouhém čekání ve frontě měli možnost zahlédnout korunovační klenoty. Po posledním rozchodu v nákupním centru nastal čas vyrazit domů. Do Doveru jsme sice přijeli v jedenáct večer, ale náš trajekt jel až v půl jedné, takže jsme si aspoň mohli užít cestovní pauzu. Teprve když jsme konečně vjeli na území evropského kontinentu, přišel čas na zasloužený odpočinek. Domů do Strakonic jsme sice dorazili s velkým zpožděním, ale plni zážitků.
Autorka E. Brabcová 7.O
Přečteno: 940x
Vydáno: 12.4.2023
