Pohledy všech studentů 4. B a 4. C se 12. března 2024 upínaly na odpolední přednášku o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Každého zajímalo, co se za tímto tématem skrývá a co nám může přinést. Ještě než hodiny ukázaly 14 hodin a 10 minut a začátek přednášky, sešly se obě třídy v učebnách S1 a S2, kde studenti zaujali svá místa v lavicích a mohli tedy začít naslouchat Ing. Martinu Jandovi, Ph.D. (předseda Českého společenství experimentální biologie rostlin, bývalý student Gymstru). Ten se stal průvodcem přednášky na velice aktuální téma GMO.
Po svižném prozkoušení studentských znalostí v dosud neprobádaném tématu GMO, nastala fáze představování a vysvětlování klíčových pojmů. Samotné modifikace lze využívat pro zlepšení vlastností určitého organismu. Mohlo by to pomoct např. v potravinářství (kvalitnější potraviny). Vede se nad tím ale mnoho diskusí. V současné době to, jak moc využíváme GMO, závisí na legislativě daného státu. Pro používání v EU platí jiná pravidla než např. v USA či Kanadě. Byly dokonce zavedeny i různě nastavené regulace pro pěstování geneticky modifikovaných organismů. Nutno podotknout, že v EU jsou asi nejpřísnější. Velkým problémem je také samotná právní definice (GMO = genetická výbava organismu byla cíleně pozměněna způsoby, které v přírodě normálně neprobíhají), ta se také v mnoha částech světa liší. Příroda ale i zde ukázala svoji sílu a s pomocí evoluce připravila takové „přírodní GMO“ a tím jsou batáty. Ty v průběhu evoluce „získaly“ genetickou informaci z jiného organismu (agrobakterie). Právě tím, že nebyly vytvořeny s pomocí člověka, je dnes můžeme potkávat na pultech našich obchodů.
Po zavedení regulací, tj. v roce 2003, se v Evropě pěstovaly pouze 2 druhy vyhovujících GMO plodin. Jsou jimi Bt kukuřice (pěstovaná již před zavedením regulací) a brambory Amflora (postupně z trhu staženy a zakázány).
Genetická výbava organismu lze velmi dobře měnit i tzv. genetickými nůžkami CRISPR-Cas9. Za tento objev byla udělena v roce 2020 i Nobelova cena za chemii a to na základě článku, jehož spoluautorem byl i Čech Martin Jínek.
Celá přednáška se nesla v uvolněné a přátelské atmosféře a pro některé možná otevřela novou dimenzi biologie.
Autor: Šimon Chalupecký, student 4.B
Přečteno: 10759x
Vydáno: 12.3.2024
