Londýn 2024

Ve čtvrtek 21. 3. 2024 v 18 hodin se účastníci našeho zájezdu do Londýna sešli u budovy gymnázia, nasedli do autobusu a vyrazili na dlouhou cestu. Zažili jsme docela krušnou noc, která vůbec nebyla plná klidného a pohodlného spánku.
Ráno jsme se už probouzeli v Belgii. Prošli jsme se Bruselem, hlavním městem Evropy, viděli jsme Královský palác, ve kterém sídlí král Filip Belgický, katedrálu sv. Michaela a sv. Guduly, náměstí Grand Place a také slavnou sochu čůrajícího chlapečka. V Bruselu nás ještě čekala interaktivní prohlídka Domu evropských dějin. Poté jsme se vydali na další cestu, tentokrát byly naším cílem Bruggy. Sice jsme zmokli, ale i tak jsme si užili krásnou procházku tímto historickým městem. Večer nás čekalo ubytování v hostelu a konečně spánek. Po náročném dni, a ještě náročnější předešlé noci jsme všichni usnuli jako koťátka.
Ráno jsme uklidili naše pokoje, zabalili si své věci a opět je nastěhovali do autobusu. Po snídani jsme vyrazili do Francie do přístavu Calais. Po absolvování pasové kontroly jsme se nalodili na trajekt. Cestu po kanálu bylo možno využít i k občerstvení a nákupům. Nádherné výhledy na moře z horní paluby kazil jen silný vítr. Po hodině a půl jsme dorazili do Doveru, odkud naše cesta zamířila do města Greenwich. Vydali jsme se ke královské greenwichské observatoři. Jelikož nám počasí moc nepřálo, navštívili jsme raději námořní muzeum. Brzy se však objevilo sluníčko a my mohli pokračovat ke známé lodi Cutty Sark. Dále jsme navštívili Greenwich market. Naše další kroky vedly zpět do autobusu, který nás dovezl na místo, kde jsme se setkali s hostitelskými rodinami. Po dlouhém a náročném dni se všichni už těšili do postele.
V neděli nás měl čekat program v Londýně, ale protože předpovídali krásné počasí, vydali jsme se do národního parku Seven sisters. Obdivovali jsme krásu křídových útesů a občas i doufali, že nás neodfoukne vítr. Následoval přejezd do města Brighton. Předpověď krásného počasí se stoprocentně vyplnila a my jsme si tak mohli užívat památky zalité sluníčkem. Po rozchodu v Brightonu jsme se sešli u atrakce i360. Prohlédli jsme si celé město z výšky a pořídili množství krásných fotek. Nejlepší zážitkem pro nás ale bylo, když jsme z rádia zaslechli známou písničku „Colu, pijeme colu“ od Michala Davida. Roztančili a rozezpívali jsme tak celé i360. Pak už nás čekala jen cesta zpátky do Londýna, večeře a zasloužený spánek. V pondělí ráno nás hostitelské rodiny dopravily na obvyklý meeting point k autobusu. Odtud jsme vyrazili k O2 aréně a k řece Temži, po které jsme se plavili lodí. Z paluby jsme viděli známé památky, jako je třeba London Eye nebo Tower Bridge. Po návratu zpět na pevninu jsme se vydali k Elizabeth Tower, známé hlavně jako Big Ben, kde jsme si dali krátkou fotopauzu. Následovala prohlídka Westminsterského paláce z venku a zastávka ve Victoria Tower Gardens South, kde nám pan učitel Kůla vysvětlil, jak funguje parlament a hlasovali jsme o zákonu “Breturn”. Downing Street jsme později jen prošli. U Buckinghamského paláce proběhla další nezbytná fotopauza. Další zastávka byla na Trafalgar square, kde se nachází Národní galerie, a také nejmenší policejní stanice na světě. Zastavili jsme se i na Leicester square, které je obklopeno kiny, je tu největší Lego store na světě, M&M shop a v parku uprostřed náměstí jsou sochy známých osobností a filmových postav. Po nezbytném focení se sochami a po návštěvě obchodů jsme vyrazili ke známému obchodnímu domu Liberty, kde nás čekal rozchod. Mohli jsme samostatně navštívit např. Oxford Street nebo Čínskou čtvrť. To už byla poslední akce dnešního dne, pak už jen autobus a zpět do našich dočasných domovů.
V úterý ráno jsme se s našimi hostitelskými rodinami rozloučili. Autobus nás odvezl stejně jako předchozí den na parkoviště u O2 arény. Odtud jsme se přesunuli do Londýnského metra. Jeli jsme až na stanici London Bridge, a dále směrem k Tower Bridge. Udělali jsme spousty fotek včetně jedné společné. Po procházce přes přes Tower Bridge byla naplánována prohlídka Toweru. Většina z nás se šla postavit do dlouhé fronty, a po půl hodině čekání jsme konečně zhlédli korunovační klenoty. Později se všichni sešli před Towerem a podél Temže a přes Millennium Bridge jsme dorazili až k muzeu moderního umění. Metro, které nás dovezlo až na místo k našemu autobusu, bylo poslední londýnskou atrakcí. Zpáteční cesta do Doveru, kde jsme prošli kontrolou pasů, rychle uběhla a čekal nás trajekt. Do Calais jsme dorazili kolem jedné hodiny. Před námi už byla jen stovky kilometrů dlouhá cesta zpátky domů, a protože jsme byli unavení, rychle jsme usnuli. Do Strakonic jsme dorazili ve středu odpoledne se spoustou krásných vzpomínek a úžasných zážitků.
Autorky: Veronika Bergerová, Sabina Šleisová a Nela Žílová z 1.A