Hallo! Hello! Ahoj! Všechny tři pozdravy zazněly na místě, kam se patnáct studentů a dvě paní učitelky ze strakonického gymnázia vydali na výměnný pobyt v Nabburgu, ležícím ve východním Bavorsku.
Na místo jsme se dopravili autobusem, stejně jako se někteří z nás dopravili z Londýna do Strakonic tentýž den. Cesta z Velké Británie ale trvala déle, než se očekávalo, proto jsme do Německa dorazili zhruba o dvě hodiny déle. Nabburští pro nás naštěstí měli pochopení.
První večer si nás převzaly hostitelské rodiny a každý měl svůj vlastní program, který, troufám si říci, vesměs tvořily večeře a dobré spaní.
V pondělí ráno nás mile přivítal ředitel Gymnázia Johanna Andrease Schmellera, pan Christian Schwab. Přívítání se nám dostalo také na městské radnici, odkud jsme odešli opět o něco chytřejší, co se nabburské minulosti i současnosti týče. Následovala prohlídka města - navštívíli jsme historickou část, kostel, a dokonce i kostelní věž, kde ani někteří Nabburčané předtím nebyli. Ve školní menze jsme dostali zasloužený oběd a brzy nato nás čekaly seznamovací hry. Byly záživné a zábavné natolik, že se zapojily i paní učitelky .
Úterý patřilo Norimberku. Moc hezky nám o něm povyprávěla jedna z místních průvodkyň, která nás postupně provedla hradem i městem samotným. Kromě věží Kostela sv. Vavřince jsme navštívili také Věž smyslů - muzeum optických klamů, odkud jsme vyšli plni dojmů. Abychom, co se týče výuky, nezaháleli, vzali nás učitelé do kina na dokumentární film o ekologii, životním prostředí a sociálních problémech. Byl to vskutku náročný den, za odměnu jsme dostali pár hodin volného času a bohatou večeři v čínské restauraci Jade v Nabburgu.
Středa byla velice vyčerpávající nejen pro nás, ale i pro naše otužilé německé kamarády. Sněžilo, foukalo a mrzlo jako nikdy předtím a nejspíš ani potom. Naším úkolem v tomto nepříznivém počasí bylo navštívit přečerpávací elektrárnu v Trausnitz a památník koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Vše proběhlo podle plánu, až na ten sníh.
Víte, co je to haisl? My jsme to také nevěděli, proto nás překvapilo, když nás bavorští přátelé do jednoho takového haislu pozvali. K překvapení všech se nejednalo o toaletu, nýbrž o chaloupku určenou k sešlostem. Pokud mezi námi Čechy a Němci byla do té doby jazyková bariéra, slovo haisl i náš čas v něm strávený ji jednoznačně prolomily.
Čtvrteční počasí jako by vědělo, že pojedeme do Regensburgu. Es hat geregnet. Začali jsme v Muzeu bavorské historie, takže jsme byli před deštěm dobře chráněni. Když se vyjasnilo, zamířili jsme k řezenské katedrále - Dómu svatého Petra. Zbytek dne proběhl volně jak v Regensburgu, tak i v Nabburgu.
Pátek, poslední den pobytu, jsme zasvětili sportu. Hráli jsme basketbal, florbal, badminton... Zkrátka všechno, co se dá v hale hrát. O zábavu nebylo nouze, ale skutečnou nouzí byla naše únava po celém týdnu. Hlavy plné vědomostí, dojmů a zážitků. Bylo na čase odjet.
Než jsme vyrazili na zpáteční cestu, rozloučili se s námi opět pan ředitel a učitelé z německé strany. Naše vedoucí - paní učitelka Slancová a paní učitelka Valdmanová - daly zase sbohem Němcům a sklidily velký, zasloužený potlesk za celotýdenní vedení a tlumočení. S odbitím dvanácté jsme vyjeli z Nabburgu směrem do Strakonic a cesta proběhla velmi hladce.
Troufám si říci, že nikdo z nás nelituje své účasti v tomto programu. Máte šanci v praxi využít jak němčinu, tak i angličtinu nebo můžete Němce zkusit naučit pár slov česky. Věřte, že budou rádi. Není to ovšem jen o konverzaci v cizím jazyce, výletech, učení, ale také o přátelství, které člověk získá v průběhu. O kultuře, zvycích a tradicích netřeba mluvit. Nabburg je zkrátka místo plné milých překvapení.
Za zúčastněné studenty druhých ročníků, Klára Moltašová z 6.O
Autor: Klára Moltašová, 6.O
Přečteno: 561x
Vydáno: 10.3.2023
